Osmadvacetiletý rodák ze Sokolova se již v brzkém věku vydal do zámoří a hrál za Red-Deer Rebels. Ještě v průběhu sezóny 95/96 se vrátil a pomohl Valachům k druhému titulu. V týmu se siluetou hokejisty ve znaku získal ještě další dva tituly, ovšem nebyl zrovna moc využíván. Poprvé na sebe výrazněji upozornil v sezóně 99/00, kdy nastřílel sedmnáct branek. Asi nejlépe se mu vedlo o tři roky později. Začínal v Litvínově a v polovině ročníku byl vyměněn do Havířova. Celkem nastřílel 31 branek a stal se králem střelců. Tehdy se také epizodně zapsal do statistik švýcarské ligy. O kanonýra projevila zájem především Slavia, ve které skvěle doplnil v elitním útoku Beránka se Supem. Upoutal také statečným výkonem v play-off, kdy nastupoval se zlomenou rukou, kterou mu tehdy pod rukavicí zdobila sádra. V přípravě na sezónu výrazně zapracoval. Výborně silově vybavený útočník, kterému se špatně odebírá kotouč. Změnil už také, jistě pod vlivem trenéra Růžičky, svůj herní projev a hraje už i více dozadu. Schopnosti kanonýra však neztratil. |